Maqala
Ótkenniń qazirgi jańǵyryǵy...
Búgingi kúni halqymyzdyń qoldanbaly-sándik jáne mýzyka óneri Qazaq eliniń birneshe dástúrin saqtap qaldy. Ony tyńdap, kózben kórip, qolmen ustaýǵa da bolady. Jas urpaqtyń patrıottyq sezimderin arttyrý men halqymyzdyń salt-dástúrin boılaryna darytýmen birge qaıta jandandyrý – bolashaǵymyzdyń basty maqsaty bolyp tabylady.
Bólim: Beıneleý óneri
Datasy: 03.03.2017
Avtory: Ақбота Ілиясжанқызы
Maqala
Ótkenniń qazirgi jańǵyryǵy...
Búgingi kúni halqymyzdyń qoldanbaly-sándik jáne mýzyka óneri Qazaq eliniń birneshe dástúrin saqtap qaldy. Ony tyńdap, kózben kórip, qolmen ustaýǵa da bolady. Jas urpaqtyń patrıottyq sezimderin arttyrý men halqymyzdyń salt-dástúrin boılaryna darytýmen birge qaıta jandandyrý – bolashaǵymyzdyń basty maqsaty bolyp tabylady.
Bólim: Beıneleý óneri
Datasy: 03.03.2017
Avtory: Ақбота Ілиясжанқызы
Ótkenniń qazirgi jańǵyryǵy...

2017 jyldyń 2 naýryzynda Qazaq Memelekettik Á.Qasteev atyndaǵy óner mýzeıinde naýryz aıynda ótkiziletin merekelerge arnalǵan "Ǵasyrlar qoınaýynan" atty kezekti mýzykalyq vernısajy ótti. Keshte, Respýblıkalyq jáne halyqaralyq konkýrstardyń laýreaty etno-folklorlyq "Turan" ansambli ejelgi túrki jáne kóne qazaq áýenderin oryndady. Konert qazaq halqynyń kóne ǵasyrdan beri belgili, tól-mádenıetinen syr shertetin qoldanbaly-sándik óneri ornalasqan zalda ótti. Bul kesh kelgen qonaqtarǵa Orta Azııa elderinde atap ótiletin Naýryz meıramy jaıynda jáne onyń qolónerdegi basty sımvoldaryn baıandap berý múmkindigin týdyrdy. Mýzeıdiń sándik-qoldanbaly óneri ornalasqan zalynda aıqyn usynylǵan eksponattary jáne olardyń oıý-órnekteriniń maǵynasy – tekemettegi kún jáne onyń úzdiksiz qozǵalysynyń sımvolyna aınalǵan aspan álemi, shýaq, sáýle beınesindegi dóńgelek tolqyndy oıýlar; sonymen qatar, baı gúl órnekterimen kestelenip tigilgen túskıizderdegi ár túrli elementte qaıtalanǵan ósimdik tárizdi beıneler qazaq dalasynyń kóktemgi mezgilin, ásem tabıǵatynyń qaıta tirilip gúldenýin sýretteıtini jaıynda jáne t.b. birneshe kóne halyq óneriniń qaıtalanbas týyndylarynyń maǵynalary ashylyp, qysqasha talqylandy.

Jalpy, "Turan" toby qurylýynyń negizgi ıdeıasy: kóne arhaıkalyq aspaptardyń dybystaryn qaıta jańǵyrtý jáne jańa áýen izdeý bolyp tabylady. Ansambldiń qatysýshylary Maqsat Medeýbek, Baýyrjan Bekmuhanbetov, Serik Nurmoldaev, Abzal Aryqbaev jáne Erjigit Álıev – qylqobyz, jetigen, shinkildek, sherter, danǵyra, qońyraý, buǵyshak, sazsyrnaı syndy basqa da kóne aspaptaryn jetik oryndaıdy, al Abzal Aryqbaev eń ejelgi óner túri maqamdy tamaqpen oryndaý ádisin meńgergen.

Negizinen, árbir mýzykalyq aspaptyń ózine tán dybys boıaýy (tembri), dınamıkalyq ereksheligi jáne belgili bir dıapazony bolady. Mýzykalyq aspaptardyń dybys shyǵarý sapasy olardy jasaýdaǵy qoldanylatyn tehnologııalarǵa, jasalynatyn materıaldardyń túrine, dybys shyǵarý tásiline de baılanysty keledi.

Qazaqtyń mýzykalyq aspaptary (dombyra, qobyz, sybyzǵy, dańǵyra, sherter, jetigen, shańqobyz, orteke t.b.) ǵasyrlar boıy urpaqtan-urpaqqa berilip kele jatqan mádenı mura deýge bolady. Sonymen birge, qonaqtarymyzǵa barlyq aspaptardan bastaý alatyn, mýzeı qoıylymynda turǵan dombyra men qylqobyzdyń máni erekshe atap ótilmek. Mysaly, dombyra - qazaq halqynyń keń taraǵan ulttyq mýzykalyq aspaby. Bul aspaptyń úni qońyr, qulaqqa jaǵymdy, ári jumsaq bolyp keledi. Dombyrada oryndalatyn kúıler qazaq eliniń saıyn dalasyn sýrettep, halqynyń ishki jan dúnıesinen syr shertedi.

"Eki ishektiń birin qatty,
Birin sál-sál kem bura.
Naǵyz qazaq, qazaq emes,
Naǵyz qazaq – dombyra"
- dep aqyndarymyz jyrlap ótkendeı, halqymyzdyń ǵasyrlar boıy jınaqtalǵan ulttyq qundylyǵy men dúnıetanymyn dál sýrettep jetkize alatyn aspap - qońyr úndi dombyra ekeni ras.

Al, qylqobyz – qazaq halqynyń ulttyq aspaptarynyń ishindegi eń kónesi. 9-10 ǵasyrlarda ómir súrgen Qorqyt ata dáýirinen beri bul aspaptyń saryny úzilmeı keledi. Qylqobyz – eki ishekti, yspaly mýzykalyq aspap. Jalpy, ulttyq aspaptardyń ishindegi qobyz kıeli, qasıetti bolyp sanalady. Onyń ishegi men ysqyshy jylqynyń qylynan jasalynady. Onyń qylqobyz atalýynyń sebebi de sondyqtan bolar.

Osyndaı maǵynaly aspaptarda óner kórsetip júrgen ujymnyń biregeıligi men daralyǵynyń aıqyndylyǵy ansambldiń oryndaýyndaǵy alǵashqy dybystarynan-aq baıqalady. Konert baǵdarlamasynda qazaq eliniń tarıhynan úzindi retinde "Uly Turan – Mágilik el" atty shyǵarmalary, oryndaýshylar arasynda jarys túrinde ótetin "Shabyt" jáne qazaq halqynyń ejelgi qýyrshaq dástúrindegi "Orteke" shyǵarmasy jáne t.b. kúıler jańasha mánerde oryndalady. Olardyń shyǵarmalaryndaǵy nysandar kóne aspaptardyń beınesine jáne vokaldy shyǵarmalarǵa jaqyn keledi. Ansambldiń oryndaýyndaǵy dybystardyń úndesýi de erekshe, tipti ózine baýrap alatyn qasıeti de barshylyq.

Qazaq sheberleriniń túrli zattar men ádis-tásilinde oryndalatyn sándik qoldanbaly óneri qazaqtyń turmys-tirshiligin, salt-dástúrin baıandap berse, ultyq aspaptardyń oryndalýyndaǵy mýzykasynda ómirge degen fılosofııalyq kózqarasy, ishki jan-dúnıesi men qazaqı mánerdegi júrek yrǵaǵy jatyr deýge bolady. Qazirgi tańda qazaq halqynyń qundy jádigerleri men ulttyq aspaptardy jáne sol aspaptarda oryndalatyn shyǵarmalardy zamanaýı úlgide qaıta jańǵyrtý asa mańyzdy. Qazaq halqynyń kóne zamannan beri belgili qolóneri kóshpendi eldiń turmys tirshiligi men salt-dástúrin, qandaı materıaldy qolǵa alsa da, qazaqı mánerde sheber oryndaýy ulttyq ereksheligi men mánerin taýyp berse, qazaq kúılerinde kóshpeli ómir men halyq óneri, keń - dala rýhy men at shabysynyń ekpini sezilse, bııazy muńǵa toly baıaý áýenderinde keshki ymyrttaǵy jyraýdyń baıany, qazaq halqynyń bastan keshken qıyn kezeńderi men jeke adam janynyń kúızelisin sezdirip, janǵa jyly, tanys áýenderi adamdy baýrap alatyn ereksheligi de bar.

Óner áleminde bir-birimen tyǵyz baılanysta júrgen qazaqtyń sándik-qoldanbaly, mýzyka men beıneleý ónerinde qazirgi tańda ulttyq turǵydaǵy taqyryptar, tarıhı kezeńder, ótkenge úńilý, baǵalaý, zamanaýı úlgide qaıta dem berý – mádenıetimizdi saqtap qalýda úlken septigin tıgizeri anyq. Árbir halyq birinshi kezekte mádenıetimen tanylady jáne sol arqyly syı men qurmetke ıe bola alady. Sondyqtan da, ónerge degen kózqaras joǵary deńgeıde bolý kerek. Onyń ár salasyndaǵy atqarylyp jatqan mádenı is-sharalar, tarıhı oqıǵalar, mańyzdy málimetter shetten tys qalmaýy kerek.